Kdo to má pořád sledovat, jestli je v jídle nějaké to éčko, řekne si spousta z nás. Pokud nám ale na našem těle záleží, měli bychom si trochu toho času na prostudování, alespoň těch nejškodlivějších přídatných látek v potravinách, najít. Děláme to přece pro sebe. A v budoucnu nám to může ušetřit nemalé výdaje za léky :-). 

Pokud chcete zavírat oči před tím, co jíte, tento článek dále ani nečtěte.

Obvykle to dělám takhle: Když přinesu domů potravinu, kouknu na seznam nebezpečných nebo škodlivých éček, a pokud je na obalu výrobku, příště ho už nekoupím... myslím, že takhle se to pamatuje lépe než umět všechny éčka z hlavy. Je to metoda pokus - omyl, ale už si rozmyslím, jestli mi stojí za to, si to zdraví, které mám jen jedno, budu ničit i příště. Samozřejmě časem vám něco v paměti utkví, a když si postupně zvyknete mrknout se na výrobek, který kupujete prvně, na jeho zadní stranu, za chvilku získáte základní přehled. Kdo by chtěl být úplně poctivý, může si nepříznivé látky vytisknout a v obchodě porovnat, ale uznávám, že to chce trochu více času, než když spěcháme z práce pro dítko do školky... ale je to vážně jen otázka času a trochu cviku.

Proč to mám dělat?

Část chemikálií si naše tělo dokáže přetransformovat a vyloučit. Ale pokud je škodlivin moc, tělo si s nimi už neporadí, a ukládá je v těle všude možně. No a všude možně - pak můžou ony látky, na které naše tělo není uzpůsobeno, škodit jak se jim zlíbí. Jak například? Od těch lehčích forem, které představují například ekzémy nebo různé typy alergií, přes bolení hlavy, vyrážku, žaludeční potíže, až po závažnější obtíže, jako jsou například nemoci srdíčka nebo obávaná rakovina. 

V dnešní době se oněm „éčkům“ vyhneme jen stěží, moderní způsoby výroby potravin a další aspekty jen těžko změníme. Jediné, co můžeme, je zkusit skutečně dodržovat nějaké pravidla, jak píšu výše, kontrolovat, co jíme, a těm nejhorším se velkým obloukem vyhnout. Jen tak lze docílit toho, aby do nás, spotřebitelů, ty jedy výrobci necpali. Tohle je samozřejmě nereálné a není v našich možnostech ony látky zakázat, když to neudělají ti pověření. Proto se o to musíme zajímat každý sám. Já vím, je to na budku, ale co chcete jiného dělat? :-)

Obecně: čím více „éček“ v potravině, tím hůře. Z druhé stránky - nejsou všechny éčka strašidelné. Mezi éčka totiž patří i vitamíny a látky přírodní, které jsou do výrobku přidány, nebo látky na přírodním základě, které se synteticky upravují. Jestliže je ale např. v baleném rybím salátu jedno éčko vedle druhého, těžko budou všechny ok :-). Také platí pravidlo, „od největšího k nejmenšímu“ – látky, kterých je v produktu nejvíce, jsou obsaženy na prvním místě, těch, které je nejméně, na posledním (ale neutěšujte se tím, že je toho tam málo, ono se to v tom našem tělíčku pak sbírá).

Co tedy máme jíst?

Není třeba panikařit. Ideální je vařit ze základních surovin – jako je mouka, mléko, vejce, med, olej, bílý jogurt, máslo, zelenina, čerstvé maso atd., éčka nesmí být ani v potravinách označených „bio“. Nesmí se také používat v potravinách určených pro kojence a malé děti. Nejvíce éček ale paradoxně najdete v nejkrásněji zabarvených potravinách, potravinách s příliš dlouhou dobou trvanlivosti, často jsou to sladkosti pro děti, hodně obarvené, které jich obsahují nejvíce.

Jednoduše - co nejvíce dávat přednost čerstvým potravinám, instantní a konzervované potraviny používat co nejméně. Když už, raději se poohlídnout po těch, které neobsahují chemické konzervanty, ale jsou konzervovány pasterizací nebo sterilizací. Co nejvíce omezit konzumaci potravin, které obsahují umělá barviva, nejčastěji barevné limonády a cukrovinky.

Když si člověk dá paštiku nebo barevnou zmrzlinu jednou za čas, tak se nic nestane, zdravý organismus ten binec vyloučí, ale když si ráno dáme párek, v poledne polívku z pytlíku, přes den pijeme limonády, večer balené salámy a zazdíme to bonbóny plnými barviv, a takhle se stravujeme pořád, tak to naše tělíčko před tím, co mu nakládáme, nemá kam utéct.

Říkáte si, jak je to možné?

Ano, to mi taky nejde do hlavy. Já se můžu u složení potravin urozčilovat, jak si tohle a tohle mohou výrobci dovolit, kdo jsou lidé, kteří ty normy schvalují, jestli se jim dobře spí. Jak je možné, že ve výrobcích pro děti je tolik bordelu, kdo za tím vším stojí. Ono je to ale velmi složité a natolik propojené, že s tím nejspíš žádný normální člověk nic neudělá. Civilizace si žádá své. Jenže – ono se to kupuje. Krásná růžová šunčička, za deset korun deset deka, čéééérvené lízátka, ták sladké a dobré, minerálky s aspartamem, je to přece bez cukru, tak je to lepší... atakdále. Děláme si to sami, přiznejme si to. Tady je totiž obchod na prvním místě. Hlavně vydělat, zdraví lidí je nepodstatné, však si zase pak farmaceutické firmy přijdou na své – je to nekonečný řetězec, nekonečný kolotoč. On by totiž tu šunku, která by byla bez dusitanů našedlá, málokdo kupoval. V povědomí lidí je totiž zakódováno růžové = lepší, zdravější. Našedlá je škaredá a určitě je to zkažené...

Asi namítnete, že kvalita je drahá. Jak se to vezme. Tak si té kvalitní šunky dám jen dvě kolečka místo deseti deka, a vím, že pro své zdraví dělám, co můžu. Když si doma udělám pribiňáka, mám za cenu jednoho v obchodě ty domácí nejmíň tři. Ale je to kapku práce, tedy... zrovna příprava pribiňáku trvá asi tři minuty...  

A taky – v budoucnu nás budou v důsledku nekvalitní stravy stát nemalé peníze léky, protože spousta, opravdu spousta nemocí jsou důsledkem škodlivin, které do svého těla denně vpravujeme. Nemůžeme sice ovlivnit co dýcháme, ale složení stravy, to už je jen a jen na nás samotných. Takže peníze, které dneska ušetříme koupí laciné šunky, vydáme v budoucnu ochotně farmaceutickým firmám...

Přinášíme vám seznam nejčastějších přídatných látek - "éček" - které se v potravinách objevují. 

Látky bezpečné:

E: 100, 101, 140, 150, 160a, c, d, e, f, 161b, 162, 163, 170, 234, 260, 270, 290, 296, 300, 302, 304, 306-309, 314, 322, 330, 334, 336, 363, 406, 407a, 408, 409, 410, 412, 422, 440, 441, 542, 574-578,  901, 902, 938, 941, 948, 960, 1100, 1505

Jde o látky na přírodní bázi, pro organismus neškodné.

Látky přijatelné:

E: 141, 172, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325-327, 331-333, 350-352, 363, 460, 470b, 551-553, 640-642, 650, 902-904, 920, 949, 1103

Látky získávané z přírodních zdrojů, upravované synteticky, u nichž nebyly zjištěny vedlejší účinky.

Látky méně vhodné:

E: 150b, c, d, 153, 160b, f, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297, 330-332, 335, 337, 353, 354, 400-404, 407, 415-418, 420, 421, 425, 445, 461, 463-466, 469, 470-475, 481-483, 491-495, 500-504, 508-511, 514-517, 524-530, 554-559, 570, 585, 912, 914, 939, 942, 953, 956, 957, 965, 966, 967, 999, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422, 1451, 1520

Látky pro zdravé jedince přijatelné, nevhodné pro děti a jedince se sklony k alergiím.

Látky nepříznivé:

E: 120, 143, 161g, 173, 235, 236, 251, 252, 262, 280-283, 338-341, 343, 355-357, 380, 358, 405, 407a, 412-414, 432-436, 442, 444, 450-452, 459, 468, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 520-523, 535, 536, 538, 541, 620-635, 900, 943, 950, 959, 1201, 1202, 1410-1414, 1440, 1442, 1450, 1518

Látky působící na organismus nepříznivě, mohou vyvolávat alergické reakce a jiné zdravotní potíže.

Látky s výrazně nepříznivým účinkem:

E: 102, 104, 107, 110, 121-124, 127-133, 142, 151, 154, 155, 180, 210-228, 230-233, 239, 240, 242, 249, 250, 284, 285, 310-312, 319, 320, 321, 512, 905a, 921, 924a, 927, 940, 944, 951-952, 954, 962

Jedná se o látky, které působí na organismus vyloženě nepříznivě, pravděpodobně vyvolávají alergie, zdravotní obtíže, mohou mít karcinogenní účinky.

Zdroj: wikipedia.org, časopis Meduňka, chemievjidle.cz