Ne vždy stačíme všechnu rebarboru ze zahrádky zpracovat do buchet a koláčů. Moje maminka to řešila zavařením již upravené oslazené rebarbory do skleniček. Rebarbora v nich ale ráda zkvasila. Proto jsem vyzkoušela mrazení - a nemá chybu. Jen tu rebarboru musíme před zmrazením náležitě upravit.
Řapíky rebarbory omyjeme, nejlépe odrhneme kartáčkem na zeleninu, v případě nutnosti i sloupneme. Řapíky nakrájíme na přibližně centimetrové kostičky a vsypeme do dostatečně velkého hrnce, ve kterém je zalijeme dostatečným množstvím právě vroucí vody, zakryjeme poklicí a necháme přibližně 20 minut odstát. Tím se z rebarbory uvolní a vyluhují třísloviny, kvůli kterým se buchtám a koláčům vyhýbají žlučníkáři a ledvináři. Zmizí zároveň její trpkost a sníží se kyselost. Po dvaceti minutách zcedíme a necháme dobře okapat. Spařenou okapanou rebarboru rozložím volně na týcek, dám předmrazit a následně sesypávám do mikrotenového sáčku a uložím v mrazáku. Takto se neslepí a může se odebírat množství jen dle momentální potřeby. Co pamatuji, vždy se u nás rebarbora před použitím spařovala i při čerstvém použití. Mám odzkoušeno, že k rebarboře se nejlépe hodí těsto kynuté,i na tu metýnku nic jiného než rebarboru dostatečně ochucenou cukrem a skořicí, a navrch potom drobenku z hrubé mouky, kousku másla nebo Hery a trochy krystalového cukru, nedávám.
Kdo to má pořád sledovat, jestli je v jídle nějaké to éčko, řekne
si spousta z nás. Pokud nám ale na našem těle záleží, měli bychom si trochu
toho času na prostudování, alespoň těch nejškodlivějších přídatných látek...
zobrazit článek